• Monika-White_LePatio_projekt_Bam-Bu-Dah_head_hd2 Bam Bu Dah – Komunitní bydlení na lodi pro digitální nomády v Praze

Bam Bu Dah – Komunitní bydlení na lodi pro digitální nomády v Praze

Bam Bu Dah je zcela nový, inovativní koncept komunitního bydlení oslovující především digitální nomády z generace mileniálů, který vznikl rekonstrukcí lodi zakotvené pod libeňským mostem v Praze. Najdete zde spolubydlící nejen z České republiky, ale například z Francie, Itálie, Turecka. Kosmopolitnímu projektu odpovídá design Moniky White, který jsme doposud byli zvyklí vídat v Berlíně nebo v londýnských klubech, ale v Praze zatím nemá obdoby: mix industriálního stylu s recyklovaným retro nábytkem doplněný o designové kousky a street-artové umění, betonové stěrky střídají excentrické tapety. Všudypřítomné pokojové rostliny a komunitní zahrádka tvoří harmonický celek s výhledy na plynoucí Vltavu.

Díky covidu-19 vznikl jedinečný koncept bydlení

Často citované pravidlo, že krize může být příležitostí, naštěstí platilo i pro designérku Moniku White a statečného zahraničního investora s týmem: Začátek původního projektu Airbnb v moderním asijském stylu s restaurací a galerií street artu se překrýval s propuknutím pandemie covidu-19 v Evropě a proto bylo nutné v loňském březnu radikálně změnit rozpočet a tím pádem i koncept s ohledem na kolaps cestovního ruchu.

Rozsah projektu a design

Monika White jednotnou estetickou linku původního projektu i při změněných podmínkách zachovala: Každý pokoj má svou vlastní identitu, jméno a atmosféru, která vás pokaždé zavede do jiné asijské metropole. Ústředním prvkem všech kajut dodávajícím potřebnou dávku exotiky jsou originální tapety, které Monika nechala vyrobit z fotografií asijských metropolí. Ta největší, která měří 15 metrů, opticky rozšiřuje prostory restaurace. Díky ní máte dojem, že sedíte spolu s jedlíky na fotce na horké ulici v Bangkoku a řeka za okny není Vltava, ale Chao Phraya.

Trvale udržitelný přístup

Rekonstrukcí prošla celá loď, kde se nachází 34 pokojů, restaurace, galerie a 2 paluby. Součástí projektu jsou i úpravy břehu. Bylo třeba zvolit kreativně ekonomický přístup, který ale v důsledku je v souladu s trvale udržitelným stylem: Recyklace původního nábytku lodi a kutilské úpravy byly na denním pořádku. Původní nevzhledné stoly a dveře se potiskly abstraktními motivy v základních barvách projektu – černé, šedé a lodní červené.

Organizační tým se proměnil v natěrače a osvojil si práci s betonovou stěrkou. Celá loď se zvenku i zevnitř natřela kovářskou černí doplněnou lodní červenou, které opticky zakryly nedostatky. Odřené bílé kožené pohovky se nastříkaly nahnědo. Co nešlo odstranit, se kreativně povýšilo na přednost: Existující rez Monika zahrnula do konceptu a zvýraznila jí některé stěny.

Původní nábytek odlehčují designové solitéry pols potten a nádech luxusu dodávají velkoformátové oleje z kolekce investora včetně všudypřítomných tropických rostlin v květináčích. Zeleň je i venku – v létě jsou paluby zarostlé rajčaty, fazolemi a bylinkami, které jsou k dispozici usedlíkům. Přilehlý břeh byl osázen bambusy, původní jabloně oddělují loď od sousedního golfového hřiště. Fúze stylů se tak projevuje v zeleni, vybavení, ale i třeba v menu restaurace.