• Monika-White_LePatio_Rekonstrukce-centra-kultury-Lovos_druha-cast_hd Rekonstrukce centra kultury Lovoš – druhá část

Rekonstrukce centra kultury Lovoš – druhá část

Naplnění záměru rekonstrukce

Budovy kulturních center, tolik typické pro menší česká města, jsou ve většině případů “danajským darem” minulého režimu. Často vzbuzují smíšené pocity a jejich využití je mnohdy sporné. Pokud dochází k rekonstrukci, ta většinou nerespektuje nejen jejich historii, ale i potřeby místní komunity, a tak může dojít k architektonickým paskvilům.

V případě kulturního centra Lovoš v Lovosicích se díky dobré vizi a vytrvalosti představitelů, zejména podle ohlasů široké veřejnosti, podařilo vytvořit prostor, který respektuje historický vývoj budovy a zároveň slouží jako kulturní a společenské centrum celé lovosické komunity. Autoři návrhu a realizace, Monika a Michael White, propojili původní tři rozdílné části budovy v jeden harmonický celek.

Díky rekonstrukci došlo nejen k optickému, ale hlavně fyzickému propojení všech budov, takže vznikla „vnitřní ulice“, díky které se dá pohodlně projít všechny prostory. Vedle horizontálního propojení funguje i vertikální díky nově postavenému kovovému schodišti propojujícímu galerii s kancelářemi zaměstnanců centra. Naprosto zásadní bylo otevření budovy na hlavní třídu. Centrum má tak důstojný hlavní vstup namísto dřívějšího nelogického používání postranního vchodu.

V první fázi projektu byl zrekonstruovaný historický divadelní sál, bary, schodiště a foyer – více se dočtete zde >.

Druhá fáze rekonstrukce

V druhé fázi projektu došlo k přeměně nefunkční restaurace Lovoš v kavárnu, která je skutečným místem setkávání všech věkových kategorií a sociálních skupin. Znovuobjevený salónek, který byl při předchozí rekonstrukci zazděný, slouží pro různá jednání i společenské akce. Díky originálním skládacím dveřím ho lze buď zavřít, nebo přirozeně začlenit k prostorám podniku. Menší pódium je ve dne součástí kavárny, večer slouží nejen k promítání filmů, ale i ke koncertům místních začínajících skupin. Samozřejmostí je nabídka lokálních produktů v menu kavárny. Pro místní známá žernosecká vína byl vytvořený originální kovový stojan.

Design kavárny pracuje s různými materiály a strukturami, které se designérka Monika White nebojí kombinovat: „Při rekonstrukci jsme nečekaně odhalili kovové sloupy z minulého století včetně zachovalého původního zdiva. Přišlo nám logické sloupy zrestaurovat a zdivo zachovat. Připomínají tak návštěvníkům nevtíravým způsobem historii města“, vysvětluje a dodává: „Historické plakáty lokální pražírny kávy v červených rámech skvěle doplnily odhalené cihly. Zinkové desky stolů a osvícení v industriálním stylu zjemňují sametové potahy židlí a dřevěné odkládací stolky. Většina nábytku je původní, jen jsme ho citlivě zrenovovali.“

Na přání klienta došlo k novému pojetí terasy kavárny – vznikla francouzská okna a namísto parkoviště je záhon. V jedné z nejslunnějších kaváren města je tak neustále živo. Kavárna je přímo propojená s nově vzniklou bezbariérovou galerií a recepcí kulturního centra. V průchodu je k dispozici dětský ateliér zaměřený na kreativitu a rozvoj dětského myšlení, který ale neruší dospělé hosty. Dalším novým počinem je LOVO start-up sloužící začínajícím podnikatelům a všem, kdo potřebují prostory pro pracovní setkání nebo workshopy s počítačovou technikou. Čtenáře potěší menší knihovna, která slouží k bezplatnému půjčování a výměně knih. Můžete se vedle ní rovnou pohodlně posadit.